Biewer teriér
Popis
Biewer teriér (původně Biewer Yorkshire á la Pom Pon) je Mezinárodní kynologickou federací (FCI) neuznané plemeno psa z Německa, která je dnes chováno především ve Spojených státech amerických.
...
První biewer teriér se narodil údajně 20. ledna 1984 rodině Biewerů z Hirschfeldu.[1] Z důvodu genetické mutace z otcovy strany se na srsti štěňat objevily bílé skvrny. Manželé Biewrovi, Gertruda a Werner, byli tak nadšení tímto psem, že selekcí začali šlechtit psy jemu podobné. Vytvořené plemeno pojmenovali Biewer Yorkshire á la Pom Pon. Až později plemeno získalo název biewer teriér. První klub biewer teriérů byl založen v březnu 2003.
Biewer teriér na agility Známými příbuznými biewer teriérů jsou i skotský teriér, skye teriér, cairn teriér nebo west highland white teriér. V České republice je toto plemeno poměrně rozšířené a nachází se zde i několik chovatelských stanic. Jak lze předpokládat již původu plemene, v Evropě je rozšířen více než v USA. Noví jedinci jsou zde získáváni přikřížením normálních yorkšírů. Naopak, jak ve své domovině, tak v okolních evropských státech jsou sice počty chovů menší, zdejší kluby ale usilují o čistokrevnou rasu a uznání FCI.
Vzhled
Tříbarevná varianta yorkšírského teriéra. Přítomnost bílé barvy je zásadní, zlaté či hnědé znaky se mohou nacházet pouze na hlavě. Srst je rovná, nikdy se nevlní. Uprostřed těla se nalézá charakteristická pěšinka. Hlava je poměrně malá a plochá, čelo nesmí být příliš výrazné. Poměrně malé uši jsou vztyčené, ve tvaru obráceného V a velikostí odpovídají celkové velikosti psa. Skus by měl být nůžkový, ale je tolerován i skus klešťový.
Povaha
Bystrý, energický pes — typický zástupce toy (malých) teriérů. Oddaný, loajální pes, často silně fixován na svého pána. Je hravý a mrštný, ale má sklony k uštěkanosti, stejně jako třeba pudlové. Pokud má možnost, je velmi učenlivý. Základní výchova je nutností - jako ostatní teriéři, i on trpí jistou dávkou tvrdohlavosti a dominantnosti.
Protože je toto plemeno silně společenské, je možné jej chovat ve smečce s jinými psy, avšak díky malému vzrůstu je vhodnější chovat jej s plemeny stejné velikosti. S jinými zvířaty většinou dobře nevychází.
Děti mu nevadí a leckteré dětské hrátky přetrpí, ale je nutné děti seznámit s tím, že se jedná o psa křehké konstrukce, který se lehko zraní. Je to dobrý hlídač, protože na každého nezvaného hosta upozorní štěkotem a dokáže i oddaně bránit svoji rodinu a majetek, i když příliš neimponuje velikostí. K cizím se chová rezervovaně, ale po čase si je oblíbí.
Zdroj: wikipedia
